PES

Naši současní psi pochází z vlka (jako jediného přímého předka psa) a biologicky jsou stále ještě velmi příbuzní. Ideální skladba jídelníčku psa by měla vycházet z jeho přirozených potřeb, tedy podobat se stravování vlka v přirozeném prostředí. Vlci jsou především masožravci. K jejich úlovkům patří nejčastěji králíci, zajíci, srnky, prasata, apod. Potravou vlka je také spousta drobných savců a hlodavců, s nimiž (protože je konzumují vcelku) pozře i množství natrávených semen, různých plodů a množství bezobratlých živočichů, především hmyzu, larev či měkkýšů, kteří jsou cenným zdrojem proteinů a dalších látek. V nouzi nepohrdnou ani hmyzem či mršinami a svou stravu občas doplní také o bobuloviny, ovoce, trávu, luční byliny a kořínky.

Vlci se nejdříve vrhnou na zažívací trakt ulovené býložravé zvěře, čímž získávají příznivé bakterie a další důležité živiny (vitamíny, minerální látky, stopové prvky) z natrávených (fermentovaných) rostlin. Další potřebné živiny, vitamíny, minerální a balastní látky získávají snědením celé kořisti včetně vnitřností (játra, ledviny, srdce, plíce, žaludek), krve, mléčných žláz a části kůže i srsti.

Psi se během dlouhé doby zdomácnění změnili, proto se jejich metabolismus od vlčího částečně liší. Jejich zažívací systém je flexibilnější, je schopný přeměnit všechny základní živiny (bílkoviny, tuky a uhlohydráty) tak, aby vyhovovaly jejich metabolickým potřebám. Různé studie ukázaly, že psi jsou schopni velmi účinně trávit uhlohydráty. Pokud ale mají možnost výběru, upřednostňují potravu s vysokým obsahem bílkovin, zvyšují příjem tuků a omezují příjem uhlohydrátů, což se podobá přirozené skladbě potravy vlka.

Z tohoto výčtu potravinových zdrojů vyplývá, že vlk ke své výživě potřebuje pestrou paletu rozličných masových i rostlinných živin, které jí syrové.

Stáří, kondice, velikost ani rasa psa nehrají při výběru složení výživy prakticky žádnou roli, protože složení zajíce, srnky nebo krávy je také stále stejné a jedí je jak junioři, tak dospělí či staří jedinci.