BLOG
22.01.2024
Borůvky, jsou totiž superhrdiny v psím jídelníčku. Podle výzkumů přispívají k jejich lepšímu zdraví a delšímu životu. Řeknete si: "Psi jsou ale masožravci"… To však neznamená, že nedokážou borůvky nebo jiné ovoce a zeleninu, strávit. Například v Národním parku Voyageurs (USA) tvoří během pozdního léta bobulovité plody 2/3 potravy dospělých vlků. A velkou částí z nich jsou právě borůvky. Někdo se teď může pousmát a říci: "Jen to, že vlci jí borůvky, ještě neznamená, že je zvládnou strávit." A vlastně by mohl mít pravdu. Nikdo zatím pořádně neprozkoumal stravitelnost rostlinné složky u vlků jako masožravců. Tato problematika byla ale zkoumána u masožravých polárních medvědů. Doktor Richard Patton ve své knížce Ruined By Excess Perfected By Lack uvádí, že ve své studii zjistil, že polární medvědi jsou schopni strávit sacharidy v suchých surovinách zhruba v 85%, tedy stejně jako všežravci. Takže vlci dokážou trávit borůvky, a dokonce je i vyhledávají.
Osobně nepochybuji, že by nevěděli, co dělají. Naopak. Ale proč? Z dnešního pohledu se zdá, že vlci již dlouhou dobu "vědí" o borůvkách něco, co my lidé jsme dlouho netušili. Borůvky mají velký přínos pro zdraví psů. Plody mají výjimečnou skladbu výživných látek, jsou zdrojem speciálních antioxidantů, obsahují velké množství vitamínů (A, B2, B5, B6, C, E) a minerálů (železo, hořčík, draslík, sodík, vápník, mangan, měď, chrom, selen, fosfor a zinek). Borůvky mají nejvyšší koncentraci antioxidantů ze všech druhů ovoce a zeleniny. Mezi hlavní antioxidanty přítomné v borůvkách patří flavonoidy, konkrétně antokyany. Výhodou je, že se antokyany z borůvek velmi dobře vstřebávají a přispívají ke zvýšení hladiny antioxidantů v krvi. Podporují tím přirozenou obranyschopnost organismu proti infekcím i rozvoji nádorových onemocnění, "zpomalují" stárnutí organismu. Některé antioxidanty borůvek jsou schopny překonat i hematoencefalickou bariéru a tím pozitivně ovlivňovat psí mozek a zpomalovat jeho stárnutí, rozvoj senility a neurodegenerativních nemocí. V Itálii probíhaly studie vlivu borůvek na zdraví psů. V jedné studii rozdělili služební psy do dvou skupin a obě krmili granulemi. Jedné skupině přidávali borůvky, zatímco druhou krmili jinými bobulemi. Po 18 týdnech měli psi dostávající borůvky nižší ukazatele oxidačního stresu. Druhá studie porovnávala hladiny antioxidantů u tažných psů. Vědci zjistili, že psi, kteří jedli borůvky, byli mnohem lépe chráněni před oxidačním poškozením než kontrolní skupina nedostávající borůvky. Existují dva druhy borůvek – tzv. divoké lesní a šlechtěné tzv. kanadské. Divoké borůvky jsou mnohem menší než jejich pěstované protějšky a často mají tmavší barvu. Více antioxidantů obsahují druhy drobné (lesní), ale přínosné ve výživě jsou i velké, tzv. kanadské borůvky. Plody i listy borůvek obsahují velké množství tříslovin, které "staví" a k tomu ještě mírně dezinfikují zažívací trakt, takže pomáhají při průjmech. Ale pozor, při průjmech podáváme borůvky sušené nebo borůvčí listí v podobě odvarů.
A na závěr nejnovější výsledky studie Dr. Ryšávky, který se věnuje výzkumu střevního mikrobiomu lidí i psů. Před lety Dr. Ryšávka zavedl termín "prebiotický index potravin", který ukazuje, jak která potravina chutná našim a našich psů přátelským bakteriím střevního mikrobiomu. Loni analyzoval kvanta ovoce a zeleniny. A vítězem se staly BORŮVKY! Zcela jednoznačně "šmakují" jak laktobacilům, tak bifidobakteriím. Rostly na borůvkovém smoothie jak utržené z řetězu. Tak ještě pochybujete o vlčí inteligenci? Pokud ne, nebojte se borůvky zařadit i do jídelníčku Vašeho hafana. A jak psům borůvky podávat? Nemusíte úplně přesně odměřovat množství borůvek. Borůvky zakomponujte do čerstvého jídelníčku svého psa alespoň z 5%. Pokud krmíte suchou granulovanou stravou můžete dávku zvýšit až na 10%. Většině pejsků chuť borůvek nevadí. Pokud je ale váš čtyřnohý kamarád vybíravý, můžete mu dát i mrazem sušené borůvky-cca ¼ čajové lžičky pro středního psa.
15.11.2023
Léky neléčí, ale dávají nám možnost získat čas na práci s příčinou nemoci
Většina nejčastěji používaných léků dokáže ulevit okamžitému zdravotnímu problému Vašeho čtyřnohého parťáka, ale nemoc nevyléčí. Moderní medicína je založena na používání rychle působících a účinných léků. Méně se ale již ví, že většina z předepisovaných léků pouze potlačuje projevy daného onemocnění. Jedná se o tzv. symptomatické léky. Příkladem nejčastější symptomatické terapie ve veterinární medicíně je zklidnění svědivosti a zánětlivých projevů provázející alergie, které je velkou úlevou pro většinu zvířat, ale alergii nevyléčí.
Přestože může být výše popsaná symptomatická terapie regulérní a někdy prospěšnou terapií, z dlouhodobého hlediska vede ke konzervaci stavu. Vyrábí pacienty na doživotí. Potlačování příznaků nemoci poskytuje majiteli falešný pocit zdraví zvířete a často nevede ke snaze řešit vlastní příčinu onemocnění. Potlačením symptomů nejen že není možné vyléčit onemocnění, ale ve většině případů dokonce vede ke stupňování potíží kvůli celé řadě nežádoucích účinků, které užívání léků doprovází.
Počet nemocných zvířat se rapidně zvyšuje a největší podíl na tomto stavu mají chronická onemocnění. Výskyt chronických onemocnění narůstá v souvislosti se "západním stylem" chovu zvířat. Chov pro vzhled, krásu a výkon, chemizace organismu léky a antiparazitiky, nekvalitní komerční strava, psychosomatické zatížení zvířete majitelem, nedostatek pohybu a přirozených stimulů z přírody… A klidně všechny tyto faktory působí u jednoho jedince současně. Kdo by z toho neochořel?
Řadě nemocem je možné účinně předcházet. Je zapotřebí se však vrátit k prevenci a to především naplňování přirozených potřeb zvířat na co nejvíce úrovních.
Hlavní roli v tomto smyslu máme my všichni, kteří jsme v kontaktu se zvířaty – především chovatel – veterinář - majitel.
Na prvopočátku všeho stojí chovatelé: Současný chov zvířat je velmi nepřirozeným procesem, kdy úspěch, kariéra nebo finance jsou často hlavními hybateli chovu. Poznáváte tyto situace, slyšeli jste o nich? Štěně za spoustu peněz, cesta k uchovnění dlouhá, náročná a drahá, krásné či výkonné zvíře… Ale je každé toto zvíře opravdu vhodné pro zdravý chov? Řada těchto jedinců je relativně zdravých… ano navenek… s využitím symptomatických léků, které potlačí projevy nemoci. Alergie přece není nemoc, zvíře na veterinární dietě je přece v pořádku, jedinci po operaci kloubů jsou přece opraveni, nejsou jedinci schopni přirozeného krytí – není problém inseminace… nerodí přirozeně? Není problém porodíme císařem… pořád nic? Zde na počátku vzniku života se vytváří genetický potenciál zdraví a životní síly dnešních zvířat. A jaký je princip přirozeného života? Přežívají a množí se jen silní, odolní a zdraví jedinci. Na špatný genetický základ pak působí impulsy v životě zvířat (chemizace organismu, nepřirozená komerční strava, psychosomatika majitele apod.), které spouští rozvoj jednotlivých nemocí.
Další štafetu odpovědnosti po chovatelích přebírají veterinární lékaři.
Současná podoba systému veterinární péče příliš nemotivuje lékaře, aby si udržovali zdravé pacienty. Motivací je spíše vyhledávat onemocnění, předepisovat co největší množství léků a provádět co nejvíce výkonů. Zatímco pro jednotlivé pacienty (a z dlouhodobého hlediska pro celý chov zvířat) by byla zcela jednoznačně prospěšná kauzální terapie, pro profesionály, kteří jsou zapojeni do terapie, je takto výhodnější symptomatická léčba zvířete.
Rozhodně nejsem pro zákaz léků (sama je ve své praxi používám), které potlačují symptomy nemocí. V případě akutních onemocnění jsou často naprosto nezbytné a život zachraňující. U řady chronických onemocnění by však symptomatická terapie měla být považována jen za podpůrnou. Majitel zvířete by měl být jednoznačně informován a správně veden k postupům a změnám, které mohou vést k odstranění příčiny nemoci zvířete nebo zmírnění symptomatických projevů nemoci. V ideálním případě by měla být kauzální terapie, např. dietoterapie a úprava "životního stylu" zvířete, lékem první volby, ještě před nasazením léků, které potlačují projevy onemocnění.
Veterinární lékaři by měli být také zdrojem informací,pro chovatele a majitele, týkajících se prevence zdraví zvířat – tedy co nejpřirozenějšího chovu. Tato část veterinárního přístupu je často zcela vytěsněna.
A tu třetí nejdůležitější roli v životě zvířete máme my – majitelé zvířat. Jen my jsme zodpovědní za výběr a pořízení zvířete, volbu našeho veterinárního lékaře, způsob chovu a držení našeho čtyřnohého parťáka. Každý jsme v jiné životní situaci a máme jiné možnosti, ale jak řekl již Antoine de Saint Exupery: "Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal"
Jsem majitelkou, chovatelkou a zároveň veterinární lékařkou. Rozhodně nejsem prorokem, jen sdílím pohled, který vnímám každodenně ve svém životě a veterinární praxi. Snažím se část své praxe věnovat prevenci zdraví zvířat. Především informovat majitele o hormézi (potřebách přirozených stimulů pro organismus, aby se stal organismus silnějším, výkonnějším a odolnějším) a o za mne ideálním způsobu chovu zvířat – "ponechat zvíře zvířetem" – tedy zkusit naplňovat jeho přirozené potřeby na co nejvíce úrovních života– strava, chemizace organismu, prostředí, vztah s majitelem apod. Psi a kočky jsou v dnešní době naši parťáci, zahrnují nás bezpodmínečnou láskou, často jsou to naši "strážní andělé". Zkusme jim proto dopřát trochu více přirozeností, té psí a kočičí, neb narodili se na tuto planetu jako psi a kočky, ne jako lidé. Jen opětovné větší přiblížení se k této přirozenosti může vést k dlouhodobému životu zvířat ve zdraví.
A co říci závěrem? Zkusme se jen zamyslet…Jak by vypadal chov zvířat, kdyby se nepořádaly výstavy, soutěže a závody? Nezáleželo nám tolik na vzhledu zvířat a chovali jsme psy a kočky jen pro jejich společnost, blízkost, radost a lásku?
11.3.2023
Život v blahobytu našim chlupáčům škodí...
Život v blahobytu našim chlupáčům škodí
Je zajímavé (a skličující zároveň), že naši chlupáči jsou dnes mnohem méně zdraví než dříve! Nemoci často nastupují v nízkém věku a mají chronický charakter – alergie, trávicí problémy, rakovina, obezita, cukrovka a další chronické nemoci.Kde spočívá klíč k odolnosti, zdraví a dlouhověkosti? V mitochondriích – elektrárně buňky, která produkuje energii pro fungování celého těla. Počet mitochondrií a účinnost výroby energie přímo souvisí se stárnutím a dlouhověkostí. Čím robustnější jsou mitochondrie, tím pomalejší bude stárnutí a tím déle bude jedinec žít. A jak můžeme vytvořit nejlépe fungující mitochondrie? HORMEZÍ!
Hormeze, aneb co nás nezabije, to nás posílí.
Hormeze je stav, kdy je tělo stimulováno, aby se přizpůsobilo a bylo proaktivní – stalo se silnějším, odolnějším a výkonnějším. Tento princip vysvětluje, proč např. tělo reaguje na intenzivní cvičení, vyvíjí svaly, které se stávají silnějšími a výkonnějšími. Hormeze stimuluje tělo k efektivnější tvorbě energie zvýšením počtu mitochondrií (elektrárna buňky) a jejich schopnosti produkovat energii. Proto nejen my, ale i naši čtyřnožci potřebují co nejvíce přirozených stimulů, aby tělo bylo posilováno a stalo se odolnějším. Kdo znáte můj veterinární přístup, tak víte, že jsem zastáncem naplňování přirozených potřeb zvířat v co největší míře a zároveň odpůrcem monotónnosti života. Protože jediná jistota v životě je ta, že se vše stále mění. A tyto proměnné stimuly v našich životech a životech našich mazlíků, jako přirozené stresory, nás všechny posilují a vytvářejí odolnějšími. Moderní svět však postrádá dostatek přirozených stresorů. Velké množství zvířat žije ve zcela kontrolovaném prostředí a blahobytu. Jejich majitelé je odvedou od přirozeného proměnného života, a naopak je zahltí strachem o jejich zdraví a monotónností. Počátek této problematiky můžeme vnímat již na úrovni chovu psů – umělý výběr partnerů (týká se především extrémního chovu na krásu a výkon), inseminace, císařské řezy, zachraňování málo životaschopných zvířat.… A na tento často již nedobrý základ nasedá vlastní život chlupáčů.Domácím mazlíkům často chybí aktivní životní styl, který zažívali jejich předkové. Klimatizace a topení minimalizuje vystavení extrémním teplotám a povětrnostním podmínkám. Často musí podlehnout sedavému a pohybově omezenému způsobu života jejich majitele. Vybavujete si ty obtloustlé hafany venčící se kolem paneláku, pejsky v růžových oblečcích jezdících v kočárku či přecitlivělé majitele hysteričtí po přisátí prvního klíštěte na jejich zvíře (proto do lesa raději ne)? Divoká zvířata si musela shánět potravu a podstupovala období půstu, kdy nedokázala zabít kořist. Dnes mají psi a kočky vše předloženo často na růžovém talíři, v přesně stanovenou dobu a často po mnoho let v monotónní suchém podobenství bez jakékoliv přirozenosti a pestrosti. Takže taky nic moc. Extrémní přecitlivělost a strach o zdraví zvířete vede často majitele k řadě opatření, která odvádí zvířata od přirozených stimulů a tím je na úrovni zdraví velmi oslabuje.
Rozdíl mezi člověkem a zvířetem je však zásadní, my máme možnost volby, naši čtyřnozí přátelé jsou zcela odkázáni na naši volbu. Méně často znamená více a platí to i v říši našich domácích přátel dnešní doby plné komfortu. Dopřejte jim proto, prosím, co nejvíce přirozených stimulů a ponechejte je v jejich přirozeném zvířecím kožíšku. Každý máme jiné možnosti a ke každému zvířeti je potřeba přistupovat individuálně, ale vždy můžeme něco vylepšit.
Některé z mých doporučení pro spokojený a zdravý život našich čtyřnohých parťáků:
- Příroda a pohyb za každého počasí
- Občasná bahenní koupel či kopání nor není na škodu
- Pestrá a přirozená strava
- Co nejmenší chemická zátěž jedince
- Minimalizace psychické zátěže přenášené chovatelem na zvíře, nezahrnovat zvířata opičí láskou
- Co nejpřirozenější chov zvířat
6.10.2022
Nový kožíšek...
Akutní medicína zachraňuje životy, alternativní pomáhá dodat životu původní kvalitu. Rozsáhlá kousná poranění jsme s pomocí přírody krásně dohojili. Tentokráte s pomocí esenciálních olejů levandule a kadidla a léčivého bahna s obsahem huminových látek. A kožíšek za 6 týdnů jako nový.
22.9.2022
Jimmy
Spokojený Jimmy - už zase můžu páníčko . Jimmy je velmi šikovný canisterapeut, ale asi 3 týdny jej trápila nespecifická bolest přední nožky. Žádná výrazná bolestivost, ale kulhání stále přítomné. Jimmy má problémy s žaludkem, proto jsme nechtěli volit použití klasických léků proti bolesti. Zvolili jsme kombinaci přírodních produktů - CBD olej a Energy. Již po prvním týdnů se kulhání u Jimmy zmírnilo, po třech týdnech užívání je Jimmy zcela v pořádku.
21.12.2021
Bela
Jeden z příběhů veterinární ordinace, který je pro mne vždy dopingem mého celostního přístupu - takže šťastný konec
LANDSEERKA BELA
Bela navštívila mou ordinaci poprvé jako ¾ roční feňula s nešťastnými majiteli, kteří už nevěděli jak dál. Mladé zvíře bylo na první pohled plné života a radosti. Podle vyslechnuté anamnézy ale s neustálými zdravotními problémy, které se již krásně motaly v bludném kruhu.
Krásný učebnicový případ z alternativy.
Vše začalo trávicími problémy zhruba v půl roce života fenky, které se vracely a opakovaly. Vše se řešilo opakovaně antibiotiky a veterinárními dietami. Nic nepomáhalo,anebo jen na chvíli. Navíc z mého pohledu k daným problémům přispělo i to, že byl organismus nadmíru zatížen chemickými antiparazitiky (ano ty úžasné moderní tablety proti všemu), současným očkováním a veterinární dietou. Když jsem si vyslechla, co vše fenka absolvovala po stránce chemického zatížení (byť v dobrém úmyslu pomoci), tak mi jen naskakovalo, který organismus by se z toho nepo… Automaticky na tyto problémy začaly navazovat kožní problémy – zarudnutí, záněty kůže a výrazná svědivost vyžadující podávání imunosupresivních léků. Takže Bela se jevila jako celkem zapeklitý případ. Průjmy, kožní problémy, zatížení chemickými látkami…a do toho puberta, hárání… No myslím, že na jeden organismus toho bylo až nadmíru. Každopádně naděje umírá vždy jako poslední a příroda a její pomocníci jsou mocní léčitelé.
Takže jako vždy jak už to u mne chodí – základ v přístupu – co největší návrat k přirozenosti. Majitelka byla upozorněna, že potřebujeme čas na regeneraci minimálně tak dlouhý jako byl čas kdy problémy vznikaly, a že každý případ a návrat ke zdraví je individuální.
Fence jsme nasadili eliminační dietu z mokré stravy Reico a začali pracovat se střevním prostředím s pomocí probiotik a přírodních přípravků působících pozitivně ve střevech. Tam, kde začaly a mají původ všechny problémy fenky. K tomu fenka dostávala přípravky na podporu imunity a zároveň na detoxikaci a eliminaci chemické zátěže organismu. Bela musela nějakou dobu ještě užívat i léky proti svědivosti, ale s postupnou regenerací se podařilo i tyto problémy odbourat.Během dvou měsíců, kdy byly Beliny problémy ještě komplikovány háráním a falešnou březostí, se fenka zcela zregenerovala a nyní je v parádní kondici a bez problémů. Majitelku jen teď zlobí pouze svým pubertálním řáděním.
Z tohoto případu mám obrovskou radost, fenka nyní zvládá veškerou vlhkou stravu Reico a je bez zdravotních problémů. Síla mých přírodních pomocníků je obrovská a opět mne nezklamala. Ať už je to strava Reico, či některé z alternativních přípravků Energy, Mycomedicy či jiných…bez nich bych si svou praxi dnes již nedokázala představit. Řešení v místě činu, a nejen potírání následků klasickými léky, mi dává ten největší smysl.Nesmím ale samozřejmě zapomenout i na vůli a odhodlanost majitelů, že problém zvládneme. To je v rámci regenerace také velmi podstatné. Ne každý případ dopadne takto krásně, ale naštěstí tyto případy převažují.A to je to, co mi dodává jistotu, že tento směr je ten správný v rámci mé lékařské praxe i života.
Závěrem bych chtěla říci, že použití klasických léků je samozřejmě na místě.V určitých případech a indikacích je toto často i nevyhnutelné. Zároveň je ale zapotřebí řešit příčinu problémů a především podporovat vnitřní sílu organismu, kterou my i naše zvířata v sobě máme a věřit jí. Nemá smysl jen ničit a za každou cenu likvidovat patogeny působící na organismus, stavět jim bariéry, eliminovat je. Vždy tu byly a budou…
Takže opět ta má ohraná deska – dopřejte svým zvířatům co nejvíce přirozenosti na co nejvíce úrovních – tam jsou kořeny pevného zdraví. Přirozený chov (zde to začíná), strava, vztahy, prostředí, aktivity a co nejmenší chemické zatížení. A jako top spousta lásky k tomu, ale nezapomeňte, taky té přirozené.
19.8.2021
Čím krmíte?
Dnes můj muž čekal ve frontě u pokladny... a jelikož už je mnou postižen, nezahálel.... Stále se najde spousta lidí, kteří takovouto neidentifikovatelnou hmotou svého psa krmí a kopou mu dobrovolně hrob a stále je spousta takových,kteří investují do kvalitní stravy, ale aspoň těmito hmotami jim granule "zpestřují".. Vždyť jim to tak chutná.... Prosím neeeee Už jen to množství doporučené dávky, aby byla splněna výživná hodnota, o tom z čeho to je a kolik to obsahuje chemie ani nemluvě... Pro srovnání doporučené dávkování mokré stravy
10.6.2021
Dopřejte svým psům přirozenost, to je cesta ke zdraví
Máte doma zahradníka, který Vám přesadí každou kytku? Nebo čtyřnožce, který vymete každou kaluž? Zkuste se na jeho legrácky podívat z jiného úhlu pohledu. Naše zvířata si tyto činnosti opravdu užívají a hormony štěstí zaplavují jejich organismus. Navíc příroda je dokonalá a toto, pro nás neblahé, jejich konání má další velmi pozitivní rozměr pro jejich zdraví. Psi se rádi špiní, válejí se v bahně, kopají v hlíně, pijí ze špinavých kaluží. Někdy i požírají hlínu. Jejich instinkty jim radí, že špína je pro ně dobrá. A mají pravdu! Lidé, kteří pracují na zahradě, děti hrající si v přírodě jsou obvykle zdravější než jejich protějšky, žijící v přílišné sterilitě, neustále si dezinfikující ruce apod. Takže dopřejte svému psovi válení se v hlíně a bahně a trošku norování na Vaší zahradě. Proč ty naše čtyřnohé miláčky takto obhajuji? Samozřejmě jde o jejich zdraví. Půda je plná nejrůznějších mikroorganismů a téma půdních probiotik se konečně začíná dostávat do širšího povědomí, za což jsem velice ráda. Půdní probiotika jsou probiotické mikroorganismy, které běžně žijí v půdě. Mají pozitivní vliv na zdraví střevního mikrobiomu, mohou pomáhat obnovit správnou střevní mikroflóru. A téma zdraví střev by mělo být vrcholem zájmu v rámci prevence zdraví každého psího jedince. Velkou výhodou je, že většina půdních probiotik tvoří spóry, do které se může bakterie schovat, a ve které přežije nevhodné podmínky. Právě proto jsou sporulující probiotické mikroorganismy zajímavé, protože bez újmy přežívají prostředí žaludečních kyselin, a i v poměrně malém množství, které zvíře pozře, mohou kolonizovat střevo. Na rozdíl například do laktobacilů nebo bifidobakterií, které je nutno konzumovat v obrovských počtech a přitom se do střev dostane jen zlomek z nich. Mezi nejběžněji používané půdní probiotika patří kmeny Bacillus subtilis. Proto mé zjištění, že nový bylinný přípravek pro podporu zdraví střev od firmy Reico Naturkraft PRO-5 tento Bacillus obsahuje, bylo pro mne velkou radostí. Takže nejsou ta naše čtyřnohá stvoření dokonalá? A my jim stále máme tendenci mluvit do jejich instinktů a přitom oni mnohem lépe ví než my, co dělat pro své zdraví. Takže zahradničení zdar a pokud Váš miláček nemá tuto možnost nebo již řeší nějaký zdravotní problém, pak Naturkraft PRO-5 je tu připraven pro něj.
28.4.2021
Testování
Současná doba nabádá k testování a proto frčíme na stejné vlně. Říkáte si, že jsem se i já už doslova zbláznila? Nebojte se... Nebyla bych to já kdyby v tom nebyl rebelský počin. Nabízíme Vašim čtyřnohým parťákům test prokazující dostatečné hladiny post-vakcinačních protilátek, abychom je uchránili právě proti zbytečné zátěži očkováním, pokud to není nutné. Je váš domácí mazlíček chráněn proti onemocnění? V důsledku vakcinace se v těle zvířete vytvoří protilátky, které ho chrání proti onemocnění. Nový test VacciChek je určen ke zjištění přítomnosti a hladiny post-vakcinačních protilátek u psů proti následujícím nemocem: - parvoviróza (CPV) - infekční hepatitida (ICH) - psinka (CDV)
Test Vaccicheck je doporučený WSAVA a je vhodné ho provést v následujících případech: - u štěňat po provedení vakcinace proti základní skupině onemocnění na kontrolu zda došlo k vytvoření protilátek - u dospělých jedinců před opakovanou vakcinací - před hospitalizací nebo operací - v případech kdy jsou obavy, že opakovaná vakcinace může vyvolat zdravotní komplikace (například u starých nebo nemocných zvířat) - při adopci zvířat s neznámou vakcinační historií - v útulcích v případě neznámé vakcinační historie zvířat, kde hrozí vypuknutí onemocnění
Test VacciCheck je ambulantní test, který trvá 30 minut a je připraven pro Vašeho hafana v naší ambulanci.
31.8.2020
Hranice mezi životem a smrtí...
Hranice mezi životem a smrtí je křehká a často je pro mne náročné stát v pozici soudce. Proto se snažím v těchto složitých situacích naslouchat řeči zvířat. Některá zvířata přicházejí s jasnou zprávou, že jejich mise byla naplněná, a jejich odchod, byť pro jejich majitele tak těžký, je pro mne hezký, protože jsou klidná a možná ví, že smrtí třeba jen něco dalšího začíná. Pak ale jsou situace opravdu složité, kterým nerozumím a rozhodnutí jsou opravdu těžká. A zde nezbývá, než opravdu se napojit a naslouchat a nechat se vést intuicí. Takovýmto příběhem a zkušeností mne provedl i kocour, jehož příběh někteří sledujete. Před 3 týdny přišel ke mne s mnoha střelnými poraněními v těžkém zdravotním stavu. První mé myšlenky byly, zda vše neukončit...., zda jej "trápit"...., vždyť ani není možné, aby s takovýmto postižením žil. Nicméně jsem cítila, že přes jeho zranění a bolesti, chce žít a bojovat. Dali jsme mu šanci, ať si sám řekne a rozhodne, zda si život s naší pomocí vybojuje nebo ne. Stav byl 14 dnů velmi vážný, ke složitým poraněním se přidalo selhávání ledvin, ale kocour zřejmě měl ve svém odhodlání jasno. Po dalším týdnu nastal neskutečný obrat k lepšímu, z kocoura je sice jednooký Žižka, ale má se čile k světu a přede spokojeností, že si život doslova vybojoval. A já jsem vděčná, že jsem poslechla svůj vnitřní hlas, respektive slyšela kocourovo volání duše po životu a nedala na racio mé hlavy, které se vyjadřovalo ke slučitelnosti jeho poranění s životem, utrpením apod. Prostě, když člověk naslouchá, tak život krásně plyne. A tady pozdravy od kocoura borce. Vidíte to odhodlání v pohledu?
7.6.2020
Jak málo o životě víme...
Včerejší příběh mi dává impulsy znovu a znovu přemýšlet o tomto světě, o kterém víme vlastně tak málo. Je tak krásný a tajemný, pochopíme jej někdy? Příběh Rikoho a Maxe, dvou labradorů, se začal odvíjet před 11 lety. Tehdy se těchto dvou labradořích bratrů ujali jedni skvělí lidé, kteří původně si vůbec nechtěli pořídit dva psy. Ale životy těchto bratrů zůstaly spjaty od začátku až do konce. Majitelé zjistili, že asi ročního labradora nabízí lidé z množírny a je ve špatném fyzickém i psychickém stavu. V množírně by však zůstal v podobném stavu i jeho bratr, proto tehdy přijali do své péče oba. Tito dva bráchové měli těžký start do života, který se podepsal především na jejich psychice. Nicméně o to větší štěstí měli na pánečky, kteří o ně celý život pečovali a dopřáli jim krásný následný život. Riki a Max si byli vzájemně podporou, celý život spolu, prostě bratrská láska, jak se říká až za hrob. Jinak než spolu je neznám z ordinace ani z procházek. Před týdnem a půl jsme bohužel u Maxe diagnostikovali těžké nádorové onemocnění a s Maxem se rozloučili. Majitelé se obávali především Rikiho reakce, který ztratil celoživotního parťáka. Bohužel obavy byly na místě. Po smrti Maxe začal být Riki skleslý, apatie se prohlubovala a začaly se objevovat klinické příznaky a obraz nemoci podobný Maxově stavu. Myslela jsem, že Rikiho bolest duše dokážeme zvládnout, ale jeho duše měla v tomto zcela jasno. Byli spjati, propojeni a parťáci od začátku až dokonce. Po týdnu a půl jsme se rozloučili i s Rikim. Je to příběh smutný, ale zároveň i krásný a tajuplný. Pro mne zcela fascinující, jak vlastně málo o tom pozemském a mimopozemském bytí víme. Možná v tom zvířata mají jasněji než my.
29.5.2020
Výživa štěňat - potenciál zdraví
Štěňata, stejně jako lidská mláďata, se rodí se sterilním trávicím traktem, tudíž bez bakteriální mikroflóry. Proces osídlování těchto útrob bakteriemi začíná až po narození, respektive již při porodu. Prvními kolonizátory jsou bakterie, s kterými se mládě setká a přijímá je, při své cestě na svět. Už zde se můžeme setkat s prvními rozdíly ve skladbě mikroflóry v závislosti na tom, jakým způsobem je mládě porozeno (přirozený porod versus císařský řez). Poté nastává etapa života, která je nesmírně důležitá pro zdraví celého následujícího života. Jak je tato etapa dlouhá u zvířat přesně netuším, ale ve srovnání s údaji uváděnými u člověka předpokládám, že zásadní formování střevního mikrobiomu probíhá minimálně půl roku. Zde hraje roli řada faktorů, které ovlivňují, které z mikroorganismů se uchytí v trávicím traktu a které z těch mnoha druhů budou v přesile v pozitivním či negativním slova smyslu. Některé faktory můžeme velmi dobře ovlivnit - např. pestrost a podoba stravy (suchá granulová strava doplněná o chemické složky a konzervanty kvalitní rozvoj střevní mikroflóry opravdu nezajistí), její chemické zatížení, četnost a způsob odčervení, prostředí odchovu (sterilita x přirozené prostředí), zdraví a strava matky apod.. Jiné vlivy máme pod kontrolou méně - např. nutnost aplikace léků, působení některých stresových faktorů, genetické vlivy apod. Každopádně bych chtěla zdůraznit, že již chovatel a následně majitel štěněte má v tomto směru velký potenciál jak ovlivnit zdraví svého zvířete pro celý následný život. Řada zdravotních problémů, týkajících se především imunitního, trávicího a nervového sytému, které se projeví až v pozdějším věku, se začíná formovat a připravovat již v tomto zásadním období života zvířete.
Mám radost, že jsem mohla s jarem sledovat některé odchovy štěňat mých klientů, kteří vnímají tyto informace stejně jako já a snaží se přes péči a stravu vytvořit štěňatům opravdu co nejpřirozenější podmínky odchovu a zajistit jim tak kvalitní základ zdraví do života. Můžete se podívat na pár jejich foteček. Štěňata byla krmena stravou Reico, kterou dostávala jako základ stravy. Strava Reico je zcela prostá chemických látek a konzervantů, které ovlivňují skladbu střevní mikroflóry. Navíc svým složením je blízká stravě, kterou by se pes živil v přírodě. Tedy ideální pro rozvoj mikroflóry trávicího traktu odpovídající psům (většina dnešních krmiv svou skladbou podporuje rozvoj psovi nepřirozené střevní mikroflóry). Navíc jedinečná minerální rovnováha Reica přispívá k ideálnímu startu do života. Pestrost surovin a jejich přirozená nevysušená podoba je také velmi zásadní pro správný rozvoj střevní mikroflóry. Pro zajištění tohoto vlivu chovatelé využívali konzervy Reico a další suroviny využívané při krmení Barfem. Myslím, že mimina se povedla, posuďte sami. Jejich chovatelům velmi děkuji za jejich přístup k odchovu štěňat.
Klíšťata a jak s nimi naložit?
Celkem dlouho jsem přemýšlela, jak tento příspěvek napsat, pojmout... Existuje totiž spousta názorů. Přírodní či chemická cesta? Nabídka přípravků je široká, tlak komerčních firem dalekosáhlý, strachy majitelů z klíšťat a nemocí jimi přenášených velký. A jak se do toho nezamotat?
Proto jsem se nakonec rozhodla popsat, jak řeším tuto problematiku u svých zvířat. Chtěla bych zdůraznit, že se jedná o ryze mou cestu a přístup a že problematiku parazitů dle mého názoru, je zapotřebí řešit individuálně, jakožto většinu ostatních problémů a faktorů mající vliv na zdraví zvířete. Plemeno, věk, zdravotní stav zvířete, místo pobytu a procházek zvířete, počet zvířat v domácnosti, finanční možnosti majitele, přítomnost děti v rodině, koupání zvířete apod. - to jsou vše faktory, které je zapotřebí brát v úvahu při volbě možnosti, jak parazitární zátěž klíšťaty řešit. A je zcela zapotřebí změnit přístup a pohled na danou věc např. při cestování se zvířetem do rizikových oblastí výskytu babeziózy.
Takže jak to probíhá u nás (vycházím z lokality Beskyd)? Můj přístup v této problematice vychází z přístupu -snížit zatížení klíšťaty zvířete na jedné straně, ale co nejmenší chemická zátěž organismu zvířete na straně druhé. Přikláním se k názoru, že parazité a infekční nemoci tady vždy byly a vždy budou a není smyslem jejich zničení, což se nám nemůže nikdy podařit (neboť vše musí být v rovnováze), ale smyslným přístupem je maximální posílení a udržení "vnitřní síly" a imunity organismu. Zastávám názor, že nemoci jako borelióza, anaplazmóza apod. přenášené klíšťaty jsou ve většině případů problémem nedostatečné imunity a odolnosti organismu. Proč? Povídání na dlouho - nepřirozené šlechtění a chov plemen, umělá oplodnění, císařské řezy, chemické zatížení z prostředí, léků, antiparazitik, krmiv, vakcín, psychosomatické zatížení zvířete - od každého maličko či více a suma sumárum je z toho zdravotní stav zvířat, z kterého jsme v dnešní době často nešťastní a nevíme co s ním. A jak udržet dlouhodobé zdraví zvířat? Za mne pouze a jenom maximálním naplňováním přirozených potřeb zvířat (v rámci chovu, stravy, prostředí, vztahů k nim, použití co nejnižší chemické zátěže apod.).
Proto u svých zvířat nějaké to klíště neřeším, mým cílem je především posilňovat jejich imunitu a udržení jejich zdraví naplňováním přirozených potřeb s co nejnižší chemickou zátěží.
Za účelem snížení invaze klíšťaty využívám především esenciální oleje (Ecopets, Reico, vlastní výroba směsí), někdy také podávám v době sezóny klíšťat do stravy vyšší dávky vitamínů skupiny B (Pangamin). Loni jsme také testovali jantarové obojky a mám s nimi podobně pozitivní zkušenost jako s esencemi. V období hlavní sezóny výskytu klíšťat - většinou duben, květen - někdy i esence jsou slabými pány a napadení klíšťat může být v některých oblastech opravdu masivní a úporné, pak šáhnu i já po nějaké účinné chemické variantě. Ale i zde se snažím volit přípravky s co nejmenší chemickou zátěží pro organismus. Které to však jsou? Zde těžko radit, všichni výrobci prezentují své přípravky jako skvělé a bezpečné. Vycházím v tomto směru ryze z praktických zkušeností, selského rozumu a intuice. U mých psů v tomto volím účinné jednoměsíční spoty, které dle mého názoru jsou sice chemickou zátěží, ale zdá se mi, že pořád nejmenším zlem. Toto mi bohužel žádné statistiky ani výzkumy nepotvrdí, protože jak řekl Winston Churchil: "Jediné statistiky, které beru jsou ty, které jsem si zfalšoval sám" Každopádně tyto přípravky zatíží organismus krátkodoběji a v případě potřeby, kdy je organismus snáší špatně, je lze do velké míry "vyšampónovat" z kůže. Po zbytek sezony, kdy zátěž klíšťaty je již výrazně nižší, se vracím k přírodní cestě a použití esenciálních olejů, které v této době jsou již zcela dostačující.
Použití obojků u zvířat vnímám jako určitou levnější a jednodušší variantu především u větších plemen či koček, každopádně se ale již jedná o dlouhodobější a permanentní chemickou zátěž organismu. V určitých případech jsou ale řešením. Hlavně aplikace esencí u koček je náročnější, některé je zcela odmítají a jejich aplikace je problematická, některé esence jsou pro kočky i nevhodné. Proto pokud je to potřeba (zde je potřeba opravdu zvažovat individuálně), volím cestu "menšího zla". A náš venkovní kocour obojek taky každoročně nafasuje.
Co ale svým zvířatům opravdu neaplikuji, jsou přípravky, které jsou v současné době v použití proti parazitům nejoblíbenější - většinou se jedná o tabletové formy přípravků (mohou být ale i ve formě spotu). Tyto přípravky po jejich jednorázové aplikaci "kolují" v organismu po dobu několika měsíců a většinou účinně chrání organismus proti řadě parazitů. Nicméně za mne, kopeme použitím těchto přípravků, zvířatům hrob a to doslova. Jedná se o těžké chemické zatížení organismu. Zdravé zvíře se s tímto zatížením většinou vyrovná a majitel nic nevnímá a je spokojen, že své zvíře i sebe účinně chrání. Otázka je, jak se použití těchto přípravků podepíše na zdraví těchto zvířat po několika letech. Nicméně z praxe už se mi několikrát potvrdilo, že u zvířat může být použití těchto forem antiparazitik tou poslední kapkou. Kapkou, která u nich doposud skryté onemocnění spouští nebo je vrací do jejich chronických problémů, zhoršuje probíhající stavy apod. Takže tyto formy přípravků za mne: NIKDY! Ne u mých zvířat, nikdy ne u štěňat a staříků, nikdy ne u jakkoliv nemocných zvířat (zde zdůrazňuji, že nemocí je i např. sezónní alergie, jakékoliv autoimunitní postižení apod., což řada lidí, včetně lékařů za nemoc nepochopitelně nepovažuje). Zda se rozhodne majitel pro použití těchto oblíbených přípravků však ponechávám na jeho volbě. Jen on má zodpovědnost za své zvíře a jeho zdraví. A i v případě těchto forem přípravků najdeme indikace, kdy je můžeme využít jako variantu "menšího zla" (např. masivní zátěž klíšťaty stále se koupajícího psa nebo zablešení psa reagujícího na zevní antiparazitika alergií apod.). Doporučuji však opravdu zvažovat klady a zápory, které použití těchto přípravků nese.
Takže snad jsem Vám moc nezamotala hlavu, každý máme svou cestu a přístup a můj je takovýto.
6.4.2020
Reico - Joint Vital
31.3.2020
Kylie, BC, 11 let, tumor hepatis
12letá fenka border kolie Kylie byla celý život bez zdravotních problémů. O to víc nemilé bylo sdělení majitelům v říjnu 2018, že Kylie má nádorové onemocnění jater. Tehdy se fenčin stav velmi rychle zhoršil, nechutenství, apatie, zvětšené břicho. Sonografický nález na játrech a neměřitelné hodnoty jaterních enzymů bohužel nedávaly fence velkou naději. Majitelce byla doporučena operace fenky, nasazení léků klasické medicíny a veterinární diety - vše však s malou nadějí na zlepšení stavu fenky. Majitelka operaci fenky, s malou nadějí úspěchu, odmítla a rozhodla se fenku podpořit možnostmi alternativní medicíny a doplnit tento přístup hodnotnou stravou Reico. V tomto směru jsme si také nemohli být jisti úspěšným výsledkem, nicméně Kylie je bojovnice a její příběh mne opravdu překvapil. Fenka je již rok a půl stabilizovaná s pomocí přírodních produktů Energy, užívá s radostí seniorského života a s chutí baští Reico.
Každý příběh je individuální, ale tento je pro mne důkazem, že příroda je mocná čarodějka, která nám nabízí řadu velmi účinných přírodních prostředků. Jejich použití, v kombinaci s hodnotnou přirozenou stravou, má velký potenciál v léčení zvířat. Užitím veterinárních diet (za mne velmi často s nekvalitním složením) ubíráme zvířatům zdroj životní síly přicházející právě ze stravy. Jen naplňováním přirozených potřeb zvířat, jejíchž součástí je co nejpřirozenější strava, může být prevencí zdraví zvířat a pomocníkem v nemoci.
11.3.2020
S Jessie (fenka malinou, 5 let) jsem se poprvé setkala v době odchovu jejích štěňat - asi 5 týdnů po porodu. Majitelé mne kontaktovali kvůli dlouhodobým problémům fenky, které nyní v době intenzivní zátěže organismu (březost, porod, kojení) výrazně nabraly na intenzitě.
Jessie poslední 2 roky trápila výrazná svědivost s kožními problémy. Majitelé museli, v rámci sportovní kynologie, s ní přestat věnovat se stopování. Při této činnosti se fenka potýkala s kýcháním, dušností, slzením a výtokem z očí. Tyto problémy přetrvávaly po stopování i doma. Fenka byla krmena suchou granulovanou stravou. Majitelé ve snaze fence pomoci vystřídali krmiva více výrobců, ale bez úspěchu a zlepšení.
Podle průběhu problémů a klinických příznaků se u fenky projevovaly příznaky, jejích příčinou je alergická reakce organismu na určité podněty. U těchto případů vždy tajně doufám, aby se jednalo o nějaké potravní antigeny, na které organismus reaguje, protože s těmi většinou umíme pracovat. Nejčastější příčinou těchto problémů jsou různé chemické látky - ať už do stravy přidávané či jako rezidua látek používaných v chovech a zemědělství - kterých je dnešní strava zvířat i člověka plná.
Proto jsme se v případě Jessie zaměřili na změnu stravy v Reico - Vital systeme a tím jí dopřáli opravdu hodnotnou a chemicky nezatíženou stravu. Pozitivní vliv stravy jsme podpořili detoxikací organismu pomocí přípravků firmy Energy a také jsme se zaměřili na podporu střevní mikroflóry a imunity střev. Majitelům bylo vysvětleno, že je potřeba se vyvarovat jakékoliv chemické zátěží i např. z pamlsků a odměn. A minimalizovat vliv chemického zatížení z antiparazitik, vakcinace apod.
I
takováto proměna může nastat při změně stravy. Devítiletá Sasinka po měsíci
krmení stravou REICO. Celoživotní výtok z očí odezněl.
24.1.2020
Očkování domácích mazlíků.
Očkovat či neočkovat? Toto kontroverzní téma, které dělí společnost na dva různé tábory, mi velmi připomíná známý citát z Hamleta: "Být či nebýt, to je to oč tu běží"
A protože vše má dvě strany mince, tak se raději ptám:
Jakým způsobem očkovat pro maximální podporu ochrany organismu a zároveň co nejméně organismus zatížit negativním dopadem vakcín?
V případě našich čtyřnohých přátel vidím hlavní problém v nedostatečné informovanosti ohledně této problematiky. A to nejen majitelů, ale i veterinárních lékařů. Kvalitních informací je k získání pramálo a to se bavíme o tak významném tématu, kdy řada lékařů i majitelů považuje očkování za protektivní základ zdraví jejich čtyřnožce.
Je to však pravda? Je možné universálními očkovacími schématy chránit dostatečně populaci zvířat, kdy každé zvíře je individuální bytost se zcela individuálními potřebami a žijící ve svém specifickém prostředí? Přináší očkování pouze pozitiva, nebo jako vše uměle vytvořené člověkem má dvě stránky - nejen tu pozitivní? Nechci zde polemizovat, zda očkovat či neočkovat, o pozitivech či negativech očkování. V tomto smyslu si může každý z nás vytvořit vlastní názor na základě studií informací o očkování dostupných z humánní sféry, kterých je naštěstí již dostatek nebo to můžeme probrat osobně.
Velmi bych si však přála, aby majitelé převzali zodpovědnost za své čtyřnohé parťáky a zajímali se o tuto problematiku, promluvili o ní se svým veterinárním lékařem a chtěli pro svá zvířata opravdu individuální a co nejšetrnější řešení. Budoucnost vnímám především v nastavení individuálních očkovacích plánů, jen tak můžeme u zvířat využít ochranný účinek vakcín a minimalizovat jejich vedlejší účinky.
A proč toto vše píšu? Je to vývoj, ryze osobní. I já jsem dříve podléhala školským a farmaceutickým doporučením, nicméně má vnitřní intuice mne vede jiným směrem a věřte, že tento směr je zajímavější, pravdivější a hlavně má mnohem blíže k mé školské přísaze. A pokud nahlédnete hlouběji pod pokličku této problematiky, tak zjistíte, že ne vše je tak krásně růžové, jak je prezentováno distributory vakcín a některými lékaři.
Naštěstí máme možnosti volby - v tom zda očkovat či neočkovat, v jakém věku, jakými vakcínami... Zvážit rizika i přínosy vakcín pro daného jedince, posoudit do jaké míry je ohrožen jednotlivými patogeny. Máme možnost volit vakcíny s několikaletou ochranou versus vakcíny, u kterých je potřeba každoroční revakcinace. U některých nemocí se nabízí možnost vyšetřovat hladiny protilátek proti těmto nemocem a nemusíme zvíře zatěžovat opakovanou vakcinací při dostatečném titru protilátek (velmi se mi osvědčuje testovací sada Vaccicheck). A především můžeme zvážit vzhledem k plemeni, věku, zdravotnímu stavu, životním podmínkám a dalším faktorům, zda očkování a jaké je vhodné pro daného jedince. Jsem vděčná za tyto možnosti, v humánní sféře je to poněkud složitější.
A i přes to se stále setkávám například se zbytečným přetížením štěňat vakcinací v raném věku, nesmyslným přeočkováváním jedinců dostatečně proočkovaných vakcínami platnými na více let, očkováním zvířat nemocných - postižených především chronickými nemocemi apod.. Zřejmě pro mnohé lékaře nádorová onemocnění, autoimunitní poruchy, neurologické problémy či jiné chronické nemoci především zánětlivého charakteru nejsou nemocí a kontraindikací pro očkování. Je zapotřebí však vidět možné negativní důsledky vakcín u daného jedince z dlouhodobého hlediska a vnímat organismus jako celek, kdy vše souvisí se vším. Také význam očkování organismu při jiném probíhajícím onemocnění, kdy imunitní systém soustředí svou pozornost na určitý zdravotní problém, zůstává často pak omezen na význam peněženkový....
Snad se časem díky lepší informovanosti tyto situace budou minimalizovat.
Vím, že řada lékařů můj postoj nesdílí, nicméně Vy jako
majitelé svých zvířat máte vždy možnost volby. A nebojte se toho, já už také 3x
měnila pediatra svých dětí. :-)
17.1.2020
Ještě jednou se vracím ke svému nedávnému porodu našeho třetího syna Bruníka. Mám potřebu tyto myšlenky sdílet, protože v čase po porodu jsem se koupala v koktejlu hormonů a stále se vracela k chvílím porodu. K procesu, který je úžasně dokonalý a je darem života. Vzhledem k tomu, že jsem si prožila různé varianty porodu - akutní sekci, plánovanou sekci a přirozený porod, tak opravdu mohu srovnávat rozdíly jednotlivých procesů, jak po stránce fyzické, tak psychické pro ženu i dítě.
V tyto chvíle mi ale přicházely i myšlenky, abych se ozvala a promluvila i za zvířata. Za zvířata především ty, za které máme zodpovědnost a řídíme jejich životy a osudy. Byť můj hlas je minoritní a asi zanikne, nicméně sdílet své myšlenky vůči životu zvířat potřebuji.
Chov společenských zvířat v dnešní době je často přes míru regulován a to pouze pro uspokojení potřeb člověka (krása, výkon, úspěchy). Umělé inseminace, plánované císařské řezy a řada dalších úkonů za účelem chovu patří dnes mezi standardní zákroky. Kam až tyto hranice dojdou? Kdy konečně bude ego člověka nasyceno?
Stále jsou ale mezi námi lidé, kteří i zvířatům chtějí ponechat co nejvíce jejich přirozenosti a důstojnosti. Pro ty píši tento vzkaz - ponechejte chovu zvířat co nejvíce přirozenosti, bez zbytečných zásahů a často až násilí. A až přijde doba vlastního porodu fenky, důvěřujte přírodě a fence. Dopřejte jí klidné zázemí a zkuste být jen tiší pozorovatelé a ponechat procesu co největší přirozenost.
Často si to neuvědomujeme, ale zvířata většinou rodí v noci, v přítmí, v intimitě, bez asistence... a krásně tento proces zvládají a užívají si jej. Ale strachy chovatelů a přílišné zásahy a manipulace do procesu porodu tyto přirozené děje tlumí a potlačují rozvoj přirozených instinktů, které jsou tak důležité pro zachování dalších generací.
Už jen manipulace se štěňaty může být pro fenku velkým stresem. Je to její porod, její štěňata. Zeptejte se ženy po porodu, když jí vezmou miminko, jak se cítí... A co teprve zvířata, která mají pudy a přirozenost ještě mnohem rozvinutější než dnešní člověk? A zkusme se jako chovatelé zamyslet, proč se tyto přirozené procesy u nich často vytrácí a řada plemen již není schopna přirozeného páření ani porodu? Kdo to cítíte, zkuste pár chvil věnovat těmto myšlenkám a vnímat především svou fenku u porodu, jak to chce ona...
Na závěr mé přání pro zvířata a naši Zemi - ať v lásce je vám ponechána Vaše krása a přirozenost.
10.1.2020
V rámci celostního přístupu pracuji ve své praxi s vlivem stravy na zdraví zvířat. Práci se stravou považuji za nejjednodušší složku tohoto přístupu, zároveň však za velmi efektivní v rámci prevence zdraví. Při zdravotních problémech je strava základním stupněm řešení daného problému, na který navazují další kroky. A přesto je tento faktor tak často opomíjen.
Dnes Vám přináším příběh Cyra - nyní již 7-letého rhodéského ridgebacka.
S Cyrem jsem se poprvé setkala před 3 lety. Trpěl především chronickými kožními problémy -- svědivostí, záněty kůže (bakteriální, kvasinkové, plísňové), srst vypadala jako prožraná od molů, kůže zapáchala po kvasinkách. Také se opakovaně objevovaly záněty uší. Cyr trpěl nadváhou (59kg) a celkově se projevoval sklesleji a unaveněji. Krmen byl komerční extrudovanou stravou.
Po vyšetření byla u Cyra zjištěna hypotyreóza (snížená funkce štítné žlázy), proto byly nasazeny léky na tento zdravotní problém a zahájena regenerace organismu pomoci přípravků Energy a klasických léků - antibiotická a protiplísňová léčba.
Během roku se zdravotní stav Cyra výrazně zlepšil, nicméně stále se nám nedařilo jeho zdravotní stav podpořit natolik, aby se jeho problémy (byť v již v menší míře) v určitých intervalech neobjevovaly znovu.
Zásadní změna nastala až se změnou stravy. Změnu stravy jsme zkoušeli i dříve, ale bez výrazného efektu. Nyní jsme však zvolili vysoce kvalitní stravu Reico Vital-Systme. Během tří měsíců se stav Cyra zlepšil natolik, že jsme mohli vysadit i veškerou podpůrnou přírodní léčbu a nyní jsou to již 3 roky, kdy Cyr je zdravým spokojeným psem, bez kožním problémů, s krásnou lesklou srstí a vynikající kondicí a osvalením. Po nadváze již není ani památka (51kg). Cyrovi zůstávají pouze léky na štítnou žlázu, které bude brát do konce života.
Ptáte se na důvod, proč strava Reico působí tak pozitivně na zdraví zvířete? Důvodů může být více. Je to strava vytvořená v souladu s potřebami psů a koček, je z kvalitních surovin nezatížených chemicky, je velmi šetrně zpracovaná a doplněná o jedinečnou minerální rovnováhu. Stravu doporučujeme našim klientům již čtvrtý rok a přináší radost v naší ordinaci zdravým i nemocným zvířatům. Prostě pomáhá a často i jen samotná léčí.
Kožní problémy jsou v dnešní době velmi častým zdravotním problémem. Odráží vnitřní stav organismu a základem řešení je vždy práce se stravou a regenerací střeva, které je základem imunity celého organismu.
Tady máme některé z dalších spokojených čtyřnohých parťáků, kteří si podobnými problémy jako Cyr prošli. Naštěstí tyto stavy jsou velmi často vratné a dá se s nimi krásně pracovat.
Pokud řešíte podobné, nebo jiné problémy u svého čtyřnohého přítele a potřebujete konzultaci v prevenci zdraví či nemoci, tak nás neváhejte kontaktovat. Rádi Vám poradíme s výběrem stravy i přírodní léčbou Vašeho parťáka.
Úplňkové noci jsou někdy těžké a jindy inspirativní. Ta dnešní přišla se zprávou, že nemáme zapomínat na osobnosti zvířat. Zvířata, stejně jako lidé, jsou osobnosti s určitým smyslem svého bytí na tomto hmotném světě. Jsou to bytosti ukazující nám pravou všeobjímající lásku a život v přítomnosti. A ten další level? Jejich andělská činnost ve smyslu zrcadlení a léčení....
A přesto jejich osobnost často popíráme, nevidíme jejich individualitu, kterou popřeme na úkor jednoduchosti našeho života. Proč? Vždyť to tak děláme velmi často i u sebe, nemáme čas na individuální řešení (a často také máme strach), rozhodnutí, stát v pravdě v běžném životě a vnímat především sebe samé a svá zvířata.
Ale zvířata ví vše, ony nepotlačují sebe sama, jen se pro nás přizpůsobí....
A proč píšu tak složitě?
Protože nastal čas změny a uvědomění. Můžeme začít jen jednoduchými věcmi a to jsou opakovaně zmiňovaná má slova - naplňování přirozených potřeb zvířat - podle jejich druhu a podle jejich individuální osobnosti.
V praxi klidně začněte skrz hmotnou rovinu - např. uvědoměním, že už i vhodnou stravu pro svého psa/kočku upravím podle jeho nároků a vnímavosti. Prostě vnímám, co mu sedí a co ne. Nebudu striktně řešit tabulkové hodnoty a vědecké podklady, především když to mému zvířeti nesedí. Byste nevěřili, jaký hubeňour může přijít do ordinace jen proto, že majitel mu nezvýší krmnou dávku, protože to neodpovídá tabulce na obalu krmiva - zde se jedná o nerovnováhu ve sféře rozumu majitele. Druhý extrém můžete pozorovat v rámci nerovnováhy emoční - kdy krásné mladé zvíře trpí nadváhou, protože je zhlceno opičí láskou majitele a posléze především nadmírou krmné dávky ze strachu, aby jeho miláček neměl hlad. A v tomto smyslu individuálního přístupu např. ke krmení zvířat bych mohla pokračovat celou řadou dalších příkladů.
A protože většinu z vás čeká vánoční lebedění a rozjímání, máme možnost ponořit se i do svého já. Zkuste se třeba jen tak na chvíli zastavit a ponořit se i do společného rozjímaní s duší vašeho čtyřnohého parťáka. Třeba zaslechnete zprávu, kterou Vám přináší. Může to být už jen skrz jeho vzhled, charakter, povahu, chování. Nebo třeba také skrz jeho postižení nebo nemoc, kterou Vám něco z Vašeho života zrcadlí. Poděkujme jim za toto všechno. Jsou to naši andělé.
A pokud tento postoj a přístup aspoň trošku sdílíte, tak zvažte, co můžete skrz naplňování přirozených potřeb zvířat pro Vašeho čtyřnohého parťáka udělat či změnit. Hledejte pro ně především individuální řešení a individuální průvodce jejich životem, ať už v prevenci zdraví či řešení zdravotních problémů.
Nezapomínejme, že jejich duše chce být svobodná stejně jako ta Vaše.
9.12.2019
Studium a informace miluji, ale zároveň mne učí jedné věci. V jednoduchosti je pravda, v jednoduchosti je síla.... Je to základ, ke kterému je potřeba (i přes studia) se navracet.
Proč tedy naším nejlepším životním parťákům často nabízíme komerční stravu, která je tak vzdálená jejich přirozenosti a myslíme si, že jejich organismus bude na této nepřirozené stravě dlouhodobě prosperovat a ještě k tomu bude zdravý? Krmit krávu masem a očekávat od ní produkci mléka a spokojený život nás nenapadne. Proč ale krmíme svá masožravá zvířata (psy a kočky) stravou, která je často založena na rostlinné složce? Stravou, která obsahuje nekvalitní zdroje surovin, chudé na organické minerály a vitamíny? Stravou, která je chemicky zatížena a k tomu způsobem zpracování lehce umrtvenou? Nevěříte? Já také nevěřila. Ale studia, a především praxe naplňování přirozených potřeb zvířat, mne přesvědčila o opaku. A co je pro mne odměnou? Spokojení klienti a jejich čtyřnožci, které v ordinaci nevidím a mám z toho radost... A proto se ptejte, studujte, nenechte se přesvědčit jen krásnými obaly a chlácholícími popisy všudypřítomných krmiv a jejich reklam a bohužel ani často veterinárními výzkumy a statistikami (vždyť on je musí taky někdo zaplatit).
A pro více informací se s Vámi ráda někdy/někde v příštím roce setkám na některé z přednášek, nebo skrz osobní či telefonickou konzultaci.
Jeden z příběhů, který jen potvrzuje můj přístup. Jsem velmi ráda, že paní Dita toto sdílí veřejně.
Vliv stravy na zdraví zvířat může mít dalekosáhlé důsledky, a jak vidíte z příběhu, projevující se nejen fyzicky, ale i psychicky. Většina majitelů toto nechce vidět ani slyšet. Zvířata totiž neumí mluvit a v dnešní uspěchané době nemáme moc času na to, abychom naslouchali a porozuměli jejich řeči těla, projevům chování apod.
To, že v dnešní době může mít strava na zdraví zvířete tak velký vliv, shledávám ve dvou hlavních faktorech. První faktor je samotný vliv stravy na zdraví (o této rozsáhlé tématice někdy příště) a druhým faktorem (především v negativním smyslu) shledávám to, že strava nabízená zvířatům je velmi často stravou nepřirozenou - skladbou, zpracováním, zdrojem surovin, chemickým zatížením apod. A tyto negativní vlivy se na zdraví prosazují nejvýznamněji. Informace o stravě můžeme dalekosáhle studovat v rámci výživy lidí. V dnešní době se už i dají dohledat informace o působení stravy na zdraví u zvířat, je však třeba zabrousit do zahraniční literatury.
Na svých přednáškách vždy zmiňuji možný vliv chemického
zatížení stravy i na psychiku. A srovnávám to s dětmi a jejich změnou
chování, kterou můžete pozorovat, když sní větší množství sladkého či chemicky
zatíženého jídla. Kdo máte děti, asi jste to již sami poznali. U nás doma to
máme odzkoušeno a prokázáno. :-)
Na závěr můžu za sebe říci, že základem zdraví zvířat je prevence, tudíž naplňování jejich přirozených životních potřeb, do které spadá i v co největší míře přirozená strava. Proto doporučuji kvalitní Barf (co to ale konkrétně znamená, to zmíním někdy příště) či v mém případě vynikající stravu Reico - Vital Systeme (proč právě ji, si také nechám na jeden z dalších příspěvků).
1.12.2019
Tak jsem
se konečně rozhodla, že by bylo fajn pouštět do světa nějaké informace...
"Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal" (Antonie de Saint-Exupéry)
Smyslem a cílem mé práce je vést lidi k zodpovědnosti za život a zdraví svého zvířete. V tomto smyslu lidem ukazuji sílu v prevenci zdraví, kterou shledávám především v naplňování přirozených potřeb zvířete. Prostě nejlepší medicína je naučit lidi, jak jí nikdy nepotřebovat. A je jedno, jestli se to týká našeho zdraví, anebo zdraví našich čtyřnohých přátel, podstata zůstává stále stejná.
Proto se v mé praxi setkáte s návratem k přirozeným principům života zvířat, omezením chemických zásahů jak v léčbě, tak v prevenci nemocí a snahou nabídnout Vám pomocnou ruku v řešení prevence zdraví a problémů Vašich čtyřnohých mazlíčků s pomoci přírodních přípravků a alternativních postupů. Klasická medicína je dar, který nám často dává příležitost i dalšího života, je však zapotřebí aby vše bylo v rovnováze - i její použití.
V rámci mé praxe ode mne nečekejte definitivní řešení a rozhodnutí, vždy máte možnost volby a odpovědnost je na Vaší straně.
V dalších příspěvcích se Vám budu snažit více přiblížit způsob mé práce a především Vám předávat informace z mého celostního pohledu na život zvířat.